Co je to vlastně insomnie?

Než přejdeme k tomu, jak s nespavostí (insomnií) zatočit a zatočit s ní musíme, vždyť ona nás často doprovází léta, je nutné si říci co to ta insomnie vlastně je.

Insomnie je nespavost, označuje poruchy spánku. Může se projevit obtížným až nemožným usínáním, nebo nás trápí ve formě častého buzení uprostřed noci či brzkého ranního probouzení. Někteří insomniaci trpí takzvanou paradoxní insomnií, kdy je trápí noční bdělost a mají často zaměněn den za noc.

Jak může vypadat spánkový režim těžkého insomniaka? Nemůže usnout a když už se mu to konečně podaří, záhy se několikrát za sebou probudí, poté opět usne, ale nakonec se vzbudí velmi časně ráno (třeba o půl třetí) a znovu usnout už nedokáže. Z toho je patrné, že nespavost nám může ze života udělat peklo.
 

Jaké druhy nespavosti známe?

Insomnii nejčastěji dělíme podle její frekvence:

• Přechodnou nespavostí trpíme, když nemůžeme spát například před těžkým úkolem v práci, před složitým jednáním, zkouškou, nebo významnou životní událostí. Způsobuje ji stres z toho, co nás čeká. Jakmile stresový podnět zmizí, obvykle s tím zmizí i insomnie.
• Jako akutní insomnie se obvykle označují problémy se spánkem, které trvají týden.
• Chronická nespavost přetrvává déle než měsíc. Neřešená vede insomniaka až k úplnému vyčerpání a zhroucení. Často vzniká v návaznosti na jinou nemoc (typicky třeba na depresi, úzkostné poruchy). Chronická insomnie negativně ovlivňuje všechny oblasti života člověka: urychluje rozvoj fyzických i psychických nemocí. Člověk bez energie nerozvíjí svůj potenciál a poruchy spánku se negativně promítají i do jeho vztahů s druhými lidmi. Chronická insomnie je peklem.
   

Co spojuje všechny insomniaky světa?

Každý z nás je jedinečný. Přesto ale mají všichni insomniaci světa něco společného: je to vysoké mentální napětí, neustálý tlak myšlenek a následná nemožnost se fyzicky uvolnit. A zejména společná touha po úlevu přinášejícím spánku.

Pro insomniaky je typické napětí v čelistech a šíji. Jen uvolněnému člověku se může podařit upadnout do spánku („fall asleep“), během spánku se neprobouzet a spát optimální počet hodin. Člověk v napětí nemůže usnout. A od tohoto faktu se odvíjí medikamenty, které nám mají se spánkem pomoci. Syntetické i přírodní látky pro zlepšení spánku spojuje to, že insomniakovi pomáhají se uvolnit.
 

Jaké konkrétní látky se v terapii insomnie používají?

Mohli bychom se tu rozpovídat meditaci, pohybu a životním stylu jako takovém. To ale tak nějak všichni známe. A mnohdy ani to hned nepomáhá… Namísto toho se pojďme podívat na to, jakou konkrétní pomoc vám může nabídnout lékař:

• Zolpidem (Stilnox, Hypnogen) nebo méně známý zopiclon (Zopitin) – jedná se o třetí generaci benzodiazepinů, u nichž se dříve mělo za to, že již nebudou vyvolávat závislost. Po čase se zjistilo, že závislost vyvolávají. Čím se od sebe zolpidem a zopiclon liší? Na základě své terapeutické práce jsem vypozorovala, že zopiclon více zabírá u lidí, kteří trpí častým buzením v noci a časným ranním probouzením. Jinak jsou si obě dvě molekuly velmi podobné. 
• SSRI antidepresiva – v současnosti jsou kromě deprese velice hojně předepisovány praktickými lékaři i na nespavost. Lékaři je používají na různé stresy a „emoční nepohody“ svých pacientů, které vedou k nespavosti.
• Antipsychotika-neuroleptika – velmi často předepisovaným antipsychotikem na spánek jekvetiapin (Quetiapin).
• Anxiolytika – jsou takzvaná druhá generace benzodiazepinů. Patří sem bromazepam (Lexaurin), z dalších Xanax, Neurol, Tavor nebo Rivotril. Všechna zmíněná jsou vysoce návyková. Mírnější a nenávykové je anxiolytikum hydroxyzini dihydrochloridum (Atarax), které se ale používá třeba kožními lékaři pro zmírnění svědění.
• Antihistaminika – promethazin, který je zároveň neuroleptikum-antipsychotikum, a je známý pod obchodním názvem Prothazin. 
• Guaifenesin (guajacuran) – uvolňuje svalové napětí, používá se třeba i v sirupech usnadňujících odkašlávání. Je volně prodejný a patří mezi takzvaně relativně bezpečná syntetika. Společně s jinými rostlinnými látkami jej najdeme v sirupu Novopasit (volně prodejná směs přírodních látek s anxiolytickým efektem, usnadňující usínání).

Asi není třeba dodávat, že výše zmíněná farmaka mají nežádoucí účinky. Když si k uvolnění nutnému ke spánku vypomáháme antidepresivy, antipsychotiky nebo anxiolytiky, jedná se tak trochu o vytloukání klínu klínem. Není to ale jediná cesta, kterou se můžeme vydat Co se nespavosti týče, nic více, kromě právě zmíněných medikamentů a rad o změně životního stylu či případné doporučení návštěvy psychologa či psychiatra od svého praktického lékaře nedostanete. Psychiatr vám může vybrat ještě ze širší škály antidepresiv, antipsychotik a dalších modulátorů nálady. Nicméně principiálně se stále i s psychiatrem pohybujete ve stejném ranku skupin farmak, jako u praktického lékaře.

Co na to příroda?

O přírodních látkách se lékaři na lékařských fakultách neučí. Nemohou totiž býti patentovány a tak z nich investorům nejde takový zisk, jako z látek syntetických.

Přírodní látky o kterých tu budeme psát, mohou být při nespavosti nápomocné. Množství, které na nás může mít nějaký efekt je však potřeba větší množství než to, jaké je uvádí výrobci na obalech.

Které přírodní látky se tradičně používají při poruchách spánku?

• KOZLÍK LÉKAŘSKÝ: ve vyšších koncentracích bývá u lehčích insomnií velmi funkční. Z kozlíků bylo ostatně vyvinuto Valium (diazepam).
• TŘEZALKA TEČKOVANÁ: takové přírodní antidepresivum, které ale není možné kombinovat s antidepresivy syntetickými.
• MEDUŇKA, MUČENKA, CHMEL, HEŘMÁNEK, LEVANDULE: mají jen velmi slabý účinek.

Ne až tak známé přírodní látky na poruchu spánku, o kterých je ale dobré vědět?

• MIMOSA: má poměrně silný účinek na mírné formy insomnie.
• ALBÍCIE: jak květy, tak i kůra této krásné rostliny mají velmi silný účinek proti úzkostem.
• GABAAMINOMÁSELNÁ KYSELINA: inhibiční neurotransmiter, který má výrazný klidnící účinek při nadměrné excitaci myšlenek.
• L-GLYCIN: snižuje tělesnou teplotu, což usnadňuje usínání. Je to inhibiční neurotransmiter, tudíž je také poměrně funkční při nadměrné excitaci myšlenek.
• HOMEOPATIKA: například volně dostupný SEÉDATIF-PC, nebo SEDÁLIA SIRUP pro děti. Zatím nikdo neví, jak a jestli, homeopatika fungují. U velmi citlivých lidí ale mohou přinést úlevu.
• MELATONIN (spánkový hormon): pomáhá s poruchou usínání v důsledku rozhozeného cirkadiálního rytmu. A je dobrý pro stárnoucí lidi, kterým epifýza produkuje méně melatoninu.
   

A co bych insomnikům já sama doporučila?

Osvědčil se mi následující postup:

1. V případě těžší insomnie si naordinujte vhodnou přírodní látku. Doporučuji například čaj z květů albície podvečer, nebo tablety kozlíku lékařského či lžičku aminokyseliny l-glycin, případně 500 až 800 mg kyseliny gamaaminomáselné.
2. Na údržbu svého mozku nezapomínejte ani přes den. Věnujte mu alespoň měsíční regeneraci v podobě denního pití BRAIN BALANCE. Tento sirup dodá mozku a centrální nervové soustavěklíčové mikroživiny, mozek nebude tak přetažený a následně se vám odvděčí lepším spánkem. Téma BRAIN BALANCE si můžete interaktivně projít s našímprůvodcem.
3. Pokud je vaše insomnie tak vážná a letitá, že vám příroda zatím nemůže pomoci, nevyčítejte si to. Zvažte dočasnou pomoc syntetických látek a poraďte se se zkušeným lékařem, kterého zajímají jak lidi, tak i věda.

Doufám, že jsem vás nezahltila, ale přinesla světlo do problematiky insomnie a jejího řešení. Budu ráda za odezvu od vás, napište nám a dejte vědět, jak vám tento článek pomohl.
 

Ivana Kyselková, tvůrce BRAIN BALANCE a tvůrce řešení zdánlivě neřešitelných problémů.

ZDROJE INFORMACÍ