V malém množství glutamát potřebujeme k myšlení, v množství vyšším nám však poškozuje mozek. Obecně lidé s vyšší inteligencí tvoří glutamátu v mozku více, než lidé méně inteligentní. Když intenzivně myslíme, tvoříme více glutamátu. Když jíme potraviny ochucené glutamátem, tak náš mozek je též poškozován. Jak o mozek pečovat, aby mozek netrpěl z následků velkého množství glutamátu?
Přírodní glutamát najdeme v houbách, hrášku, řasách, rajčatech. Přírodní glutamát neškodí tak, jako škodí glutamát vyrobený potravinářským průmyslem
Glutamát si také mozek vytváří sám. Glutamát patří mezi excitační (budící) neuropřenašeče.
Syntetický glutamát používaný jako ochucovadlo je pro mozek škodlivý, škodlivá je pro nás ale i vysoká produkce glutamátu v mozku.
Glutamát je jedním z našich základních excitačních neurotransmiterů.
Glutamát stimuluje mozkové buňky, abychom mohli vyjádřit naše myšlenky, přemýšlet, učit se a zpracovávat nové informace, koncentrovat se a ukládat informace do krátkodobé a dlouhodobé paměti. Studie naznačují, že čím více glutamátových receptorů máte, tím více jste inteligentní, tím vyšší máte paměť.
Vysoký počet glutamátových receptorů koreluje s vynikajícími schopnostmi učení a paměti. Bohužel, také souvisí s mnoha zdravotními riziky.
Aby nám glutamát sloužil, ale neškodil, je potřeba držet jeho množství v mozku na velmi nízké úrovni.
Pokud se koncentrace glutamátu zvýší, začínají být neurony příliš excitované (vzrušené) a nereagují harmonickým způsobem. Ve vyšším množství je glutamát mozkovým škůdcem, tzv. excitotoxinem. Nadměrně stimuluje neurony k vybuzené (excitované činnosti) a zároveň poškozuje podpůrné, ochranitelské buňky.
Přebytek glutamátu způsobuje:
Astrocyty jsou ochranné nervové buňky, které brání průniku toxinů k neuronům, astrocyty poškozují mozkové koncové metabolity, pokud nejsou odstraňovány neprodleně, astrocyty v mozku udržují iontovou rovnováhu. Astrocyty mozek potřebuje proto, aby regeneroval.
Astrocyty nejvíce poškozuje právě přemíra glutamátu v mozku. Astrocyty glutamát sodný detoxikují tím, že ho převádějí na neškodný a prospěšný l-glutamin, který zpětně putuje zpět k neuronům, které si z glutaminu v případě potřeby opět vyrobí glutamát.
Problém je ten, že čím více jsme mentálně vyčerpanější, tím více glutamátu náš mozek produkuje. Při extrémním mentálním vypětí dokonce astrocyty nepřevádějí glutamát na glutamin, ale rovnou pouští k neuronům glutamát, čímž dochází k silné excitotoxikaci.
A člověk se poté motá v kruhu, postižen různými zdravotními problémy danými vysokou hladinou glutamátu v mozku, se kterými mnohdy obchází nekonečné množství ambulancí různě specializovaných, a většinou bezradných, lékařů.
Glutamát ve vysokém množství působí toxicky i na buněčné organely:
Zvyšuje vnitrobuněčné hromadění vápníku a tím dochází k poškození buněčných organel mitochondrií. Mitochondrie jsou buněčné organely ve kterých se štěpí energie z kyslíku. Vyčerpané mitochondrie nevyprodukují tolik energie a tak se člověk dostává do stavu, kdy je sice „nabuzen“ a v napětí, ale zároveň totálně bez energie.
Jak vypadá člověk, jehož mozek produkuje hodně glutamátu?
Lidé si škodlivé účinky glutamátu v mozku navíc ještě zesilují konzumací potravin obohacených syntetickým glutamátem.
Glutamát se vyrábí hydrolytickým štěpením rostlinných bílkovin nebo fermentací škrobů. Nápis rostlinný bílkovinný hydrolyzát na obalu potravin je jen přírodně znějící eufemismus pro glutamát sodný.
Proč ale třeba v houbách či hrášku nám neškodí, ale jakožto kvasnicový či rostlinný bílkovinný hydrolyzát glutamát škodí?
Přírodní glutamát totiž neobsahuje D-formy aminokyselin, kyselinu pyroglutamovou, mono- a dichloropropanoly a další. Přírodní L-forma glutamátu se metabolizuje rychle a nemá dlouhodobý vliv na nervový systém, naopak je prospěšná pro vývoj a činnost mozku. Například mateřské mléko obsahuje asi desetkrát více volného glutamátu v L-formě než kravské. Ale chemická D-forma je často problematicky metabolizovatelná, zůstává dlouho v organismu, překračuje hematoencefalickou bariéru, dostává se do mozku, a zde narušuje činnost a metabolismus astrocytů a tím i nervových buněk.
.
Dobře tedy, ale co když fakt nejíme žádný syntetický glutamát, jen jsme podráždění, bolí nás hlava, přejídáme se a špatně spíme?
Zde pravděpodobně potom náš mozek produkuje přebytky glutamátu.
Aminokyselina z čaje, L-Theanin.
L-Theanin ruší nadměrné účinky glutamátu tím, že se váže na glutamátové receptory.
Tím pomáhá snižovat produkci, glutamátové receptory jsou obsazené, mozek je spokojen, klidně přemýšlí, snadněji se takto dostane do tzv. hladiny alfa mozkové činnosti.
Nemá tedy důvod produkovat více glutamátu.
L-Theanin nám tedy umožní být v klidu, hluboce soustředěni, posílí paměť a studium jako takové.
Zmírní bolest hlavy danou přebytkem glutamátu.
Pomůže s nespavostí. Protože, když jsme přes den v klidu, tak večer se lépe uvolníme a usneme. Celkově jsme potom více odpočatí, klidnější a mozek nemá potřebu tvořit přebytky glutamátu.
L-theanine ve funkčním množství naleznete ve vysoce vstřebavatelné formě v tekutém přípravku BRAIN BALANCE, kde je spojen s dalšími, pro přečerpaný mozek přínosnými složkami.
Ivana Kyselková, tvůrce BRAIN BALANCE a tvůrce řešení zdánlivě neřešitelných problémů