Box si vybírá svou daň, je to sport, kde jsou rány do hlavy základem. A v hlavě máme náš nejcennější orgán, mozek.

Když bojovník, boxer, neví jak se má o mozek starat, a nikdo z týmu okolo něj to též neví, pak mu nezbývá než ochrana hlavy nějakou pomůckou, to ale nestačí. 

Kdy si lidé, odborníci a veřejnost uvědomili, že i když boxera rány do hlavy neusmrtí, tak ho plíživě poškozují? 

Mozek 17-20% boxerů nese jasné známky pokročilé chronické traumatické encefalopatie ("CTE").

"CTE" je závažné poškození mozku vyvolané opakovanými údery do hlavy. Poprvé bylo popsáno už v roce 1928 jako "dementia pugilistica" čili boxerská demence u profesionálních boxerů, kteří byli během své sportovní kariéry vystaveni bezpočtu tvrdých úderů do hlavy.

Těžko říci kdy, ale opravdovou pozornost upoutala změna chování slavného boxera Muhammada Aliho v jeho mládí. 

Na konci 70. let veřejnost pozorovala změny v Aliho rychlosti a řeči. Byly to prvotní, obtěžující příznaky traumatického poškození mozku, poklesu tvorby dopaminu a počátku rozvoje Parkinsonovy choroby. Ve skutečnosti mu byla Parkinsonova choroba diagnostikována až v roce 1984, v jeho 42 letech. Tedy pouhé tři roky poté, co ukončil profesionální boxerskou kariéru.

Co se děje s mozkem boxera? 

Trvalé poškození mozku u boxera je difúzní povahy, to znamená, že poškození zahrnuje všechny oblasti mozku. Poškozeny jsou zejména velké neurony různých vrstev mozkové kůry, sítě zajišťující neuroplasticitu a Purkyňovy buňky mozečku.

A narušená funkce mozečku znamená zhoršenou pohybovou paměť.

Po četných ranách do hlavy to odnášejí Purkyňovy buňky mozečku, ty můžeme přirovnat k dopravnímu semaforu, který usměrňuje a tím také zrychluje provoz v mozkových centrech pohybu. Poškozená Purkyňova buňka a její synapse „semaforového“ typu si hůře pamatuje a vybavuje určité vzorce pohybu, a nerozpozná promtně „zelenou vlnu“, když je to zrovna nejen v zápase, ale i v životě zapotřebí.

Četnými nárazy do hlavy dochází k otokům, hematomům a vyšší míře krevní srážlivosti, důsledkem čehož je ischemické poškození mozku. Dochází totiž k malým cévním mozkovým příhodám, které nejsou fatální, často nebývají bezprostředně zaznamenány, ale v důsledku zhorší okysličení příslušné oblasti. Dochází potom třeba ke zhoršení zraku, hučení v uších, poruchám vyjadřování, rovnováhy. 

S údery do hlavy je neprodleně spjat vysoký stupeň oxidačního stresu, který urychluje tvorbu amyloidních plaků a neurálních spletí. Právě vyšší rozsah amyloidních plaků i neurálních spletí zvyšují pravděpodobnost vypuknutí nejen Alzheimerovy choroby v mladším věku, ale i urychlují rozvoj demence jako takové.

Muži, kteří v raném věku boxovali jako amatéři, jsou podle nové studie vystaveni většímu riziku raného nástupu demence, tzv. „boxerská demence“ ("CTE"). 

Zjištění ukazují, že i u těch boxerů, u kterých mozek nevykazuje "CTE" je nejméně dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít kognitivní poruchy podobné Alzheimerově chorobě, přičemž nástup demence začíná v průměru o pět let dříve než u těch, kteří nikdy neboxovali.

Člověk ostatně nemusí být profesionálním boxerem, aby mu opakované údery do hlavy přivodily „boxerskou demenci“. 

Při "CTE" se v mozku hromadí tzv. TAU protein a vytváří v nervové tkáni "smotky" a "vlákna". TAU protein brání mozkovým neuronům ve správné činnosti a nakonec je zabíjí. 

Počátečními příznaky onemocnění je zhoršení paměti, náladovost, nevypočitatelné chování, deprese a ztráta sebekontroly. "CTE" obvykle končí těžkou demencí. 

V současnosti neexistují širší epidemiologické studie, které by určily prevalenci tohoto stavu v moderním boxu, přestože 17 % profesionálních boxerů s profi kariérou mělo ve věku 30-50 let klinicky prokázanou "CTE".

Což je alarmující, extrémně vysoká daň za profi boxerskou kariéru. V podstatě 20% šance býti dementní v poměrně mladém věku.

Ačkoli se tedy u většiny zápasníků nevyskytuje trvalá a nevratná neurologická dysfunkce, byla hlášena souvislost mezi počtem odehraných zápasů a rozvojem neurologických, psychiatrických nebo histopatologických příznaků a symptomů encefalopatie u boxerů.

Jaké jsou základní příznaky "CTE"?

• ztráta paměti
• zmatenost
• zhoršený odhad situace
• impulsivita
• agresivita
• deprese
• úzkosti
• sebevražedné sklony
• rozvoj demence a příznaků Parkinsonovy choroby

Tyto příznaky často začínají roky nebo i dokonce desetiletí po posledním traumatu mozku nebo ukončení boxerské kariéry.

Jaká je očekávaná délka života člověka s "CTE"?

Někteří vědci se domnívají, že závažnost onemocnění závisí na délce doby. Po kterou se člověk věnoval boxu. 

Bohužel analýza z roku 2009 u vzorku lidí, kteří zažili "CTE" zjistila, že průměrná délka života lidí s touto nemocí je pouhých 51 let.

Naopak na délce věnování se boxu závisí pokles IQ, viz studie profesor Jiraporn Laothamatas ředitel AIMC.

Chronická traumatická poranění mozku ("CTBI")

I bez rozvoje "CTE" je mozek boxerů, který je vystavován ranám do hlavy neustále ohrožen rozvojem chronického traumatického poranění mozku.

Patří sem epidurální a subdurální hematomy, intrakraniální hematom, edém mozku, pneumocephalus, parézy mozkových nervů, ložiskový neurologický deficit, posttraumatická epilepsie a parkinsonský syndrom. 

"CTBI" se projevuje u cca 20% profesionálních boxerů a projevuje se takto:

• dochází k poklesu kognitivních funkcí
• dochází ke změně chování
• dochází k rozvoji motorických poruch

Těžká forma "CTBI" opět končí „boxerskou demencí“.

Dá se vyléčit poškození mozku spontánně?

Mozek se nikdy plně nespraví tak, jak se zahojí zlomená kost.

Zotavení a návrat k plnohodnotné funkci po poškození mozku závisí na příčině zranění a symptomech osoby. Velkou roli v uzdravení hraje neuroplasticita mozku. 

Neuroplasticita neboli „plastičnost mozku“, znamená, že nervová spojení mohou být znovu vytvářena, zjemněna nebo naopak oslabena a zcela přerušena.

Dá se boxerům pomoci, aby se vyvarovali těchto děsivých rizik?

Nejdříve se podívejme, jak a čím si pomáhají sami či co jim jejich týmy nejčastěji doporučují:

• KRATOM: poměrně hojně užívají kratom jakožto úlevu od bolesti a uvolnění. Kratom ale interaguje s opioidními receptory a proto vyvolává závislost. A nic více než uvolnění a úlevu od bolesti kratom nepřináší, proto boxery nijak nechrání.
• Užívají různé aminokyseliny bez ladu a skladu, bez skutečně pečlivého výběru druhu aminokyseliny a jejího konkrétního dávkování.
• Velmi často tak zcela zbytečně nadužívají kreatinin, někeří HMB (hydroxymetylbutyrát, což je v jistém slova efektivnější forma leucinu), BCAA (leucin, iso-leucin, valin), kreatin. Ti osvícenější zahrnou glutamin a taurin, obě jsou pro boxery potřeba.
• V zahraničí se v literatuře uvádí kurkumin (pro boxery krom mírnění ox.stresu nic moc nepřináší) a omega 3 nenasycené mastné kyseliny, obecně dostatek vitamínů a minerálů.

A teď se podívejme na to, co by jim skutečně pomohlo a proč

Vycházejme z toho, že box je stejně hra psychická, jako fyzická.

Pro boxera je stěžejní výborná pohybová koordinace, rychlé, bystré a kreativní myšlení. 

A zároveň odhodlání a chuť si to rozdat s protivníkem.

K tomu všemu boxer nesmí být napnutý, musí být v tzv. „proudu“, uvolněn.

Co je pro to nutno udělat:

• Neuroplasticita: tvorba nových nervových spojů či jejich obnova. Zde je nutný l-theanin, l-taurin, DMAE v synergii s dalšími pro mozek funkčními látkami v sirupu BRAIN BALANCE.
• Podpora neurogeneze, dorůstání nervové tkáně: zde je naprosto nutný l-taurin, fosfatidylserin - vše v sirupu BRAIN BALANCE.
• Chuť si to rozdat: zde je nutná výborná a vyrovaná tvorba dopaminu
• Eliminace tvorby TAU proteinu a zánětlivých mozkových plaků: l-taurin zmírňuje tvorbu zánětlivých plaků, chrání oči před vysušením, zvyšuje neuroplasticitu a urchluje transport glukozy do buňky. Proantokyanidiny z borůvek přispívají ke snižování TAU proteinu.
• Okysličení: kapiláry, ty nejjemnější cévky mozku musí být průchodné. Zde pomáhá vitamín B3 ve své základní formě kyseliny nikotinové. Základní forma vitamínu B3 rozšiřuje kapiláry. Dále je ještě funkčí podpořit vyšší dávkou citrulinu (citrulin je efektivnější než arginin a bez rizika, co se týče lidí náchylných k oparům, na rozdíl od hojně používaného argininu). Citrulin je prekurzorem NO, z čehož vyplývá jeho prokrvující benefit. Neuvěřitelně bohatý je na citrulin vodní meloun, který by měl být součástí stravy boxera.
• Mírnění zánětu: proantokyanidiny z borůvek ve funkčně vysoké dávce mají tu výhodu, že dokáží překročit bariéru do mozku. Jsou silně protizánětlivé (tím, že snižují tvorbu TNF), podílejí se na snížení TAU proteinu, který přispívá k rozvoji „boxerské demence“. 
• Ochrana před cévními mozkovými příhodami:L-theanin navozuje klid a zároveň zlepšuje bdělost. Nové studie ukazují, že může snížit riziko mrtvice a chránit před poškozením mozku, pokud dojde k mrtvici. A neopomenout l-taurin, který minimalizuje poškození mozku po prodělané mrtvici či poranění hlavy. Vše obsaženo v sirupu BRAIN BALANCE
• Uvolnění a zlepšení kognitivních funkcí: větší množství l-theaninu ve spojení s dalšími mikroživinami jako je DMAE, l-tyrosin, l-taurin, fosfatidylserin, fosfatidylcholin v sirupu BRAIN BALANCE společně s vitamínem C v lipozomální formě.
• Regenerace: pro regeneraci by měl boxer po zápase na noc užít větší množství l-glutaminu, alespoň 15g/100kg hmotnosti. Mimo zápasy by měl užívat 10g l-glutaminu na noc. Jistým přínosem zde je též HMB v dávce 5g/100kg hmotnosti.

K tomu všemu je vhodné zvolit si svůj adpaptogen, vhnodnou adaptogenní bylinu, co se týče úderů do hlavy, vidím jako nejvhodnější pupečník asijský (GOTU KOLA) nebo acopa moneri (BRAHMI). Nemíchat tyto adaptogeny dohromady.

Celkově je nutno o sebe pečovat, nechat si dělat rozsáhlou baterii krevních testů, držet pro daného člověka optimální životosprávu a vyvarovat se dalších, pro mozek rizikových záležitostí jako je konzumace alkoholu či drog.

Co říci závěrem?

Přírodní látky by v péči o zdraví mozku boxera měly hrát prim. Bohužel se doposud nevyužívají a boxeři a jejich týmy tápou a zkouší.

My, SĒRUM, dáváme boxerům šanci minimalizovat následky tohoto adrenalinového sportu, ve kterém bojovníci riskují sami sebe.

Ivana Kyselková

PROHLÁŠENÍ O ODPOVĚDNOSTI